Jdi na obsah Jdi na menu
 

Historie Kroužku

29. 7. 2008

Historie Kroužku

Kdy obec vznikla, není přesně známo. Údajně se tak stalo za panování krále Václava IV., kolem roku 1378. Tento letopočet však není písemně doložen. Stejně tak i způsob vzniku obce je zahalen legendami. Podle první verze vznikla obec z hospodářského dvorce, podle druhé zde byla nejprve myslivna v lesnatém údolí. V trati Hájky byl les až do roku 1850. Podobně i pro jméno obce se nabízí několik verzí. Ta nejpravděpodobnější tvrdí, že obec má jméno podle kruhového půdorysu sídla nebo polohy pozemků. Jako romantický příběh naopak působí verze o ztraceném prstenu němé slavkovské hraběnky.
Kroužek byl ve své historii svázán s dalšími obcemi rousínovské aglomerace, především s Rousínovcem (Starý Rousínov), kam patřil stejně jako Rousínov pod farní kostel (fara se připomíná již roku 1398), a poté i se samotným Rousínovem, nejprve duchovní a mnohem později i státní správou a samosprávou.
První písemná zmínka o vsi je v Zemských deskách roku 1483. Původně malá víska za husitských válek zpustla a tento stav trval až do roku 1502, kdy jej kupoval od rukojmí zemřelého Jana Heralta z Kunštátu a na Plumlově Adam Tovačovský z Cimburka a na Mladé Boleslavi, synovec a dědic statků slavného moravského právníka a politika Ctibora Tovačovského z Cimburka. Adam Tovačovský, který záhy po této koupi zemřel, nekupoval však nepochybně nic víc než pozemky a pole a jejich užívání, vždyť jinak byla ves stále pustá a neosídlená. Již v roce 1503 postoupila Kroužek matka Adama Tovačovského, Johanka z Krajku, Vilémovi z Pernštejna a na Helfštýně. Jeho syn Jaroslav z Pernštejna postoupil v roce 1550 tuto ves Janu z Kounic ve Slavkově. Slavkovský panský urbář z roku 1597 udává, že v této pusté vsi měli pole v nájmu občané z Rousínova a Němčan, kteří platili vrchnosti desátek "skopný" (dával se z kopy snopů).
V průběhu třicetileté války byly okolní obce, s vyjímkou samotného Rousínova, těžce poničeny. Nejhůře bylo v Rousínovci, kde zůstali naživu pouze čtyři ze dvaceti usedlých a tudíž ubylo 16 usedlických rodin. Škody však byly mnohem horší. protože před válkou bylo v Rousínovci 25 domů. Jediný Kroužek, který zůstával pustý už od válek husitských, vyšel z této války jako nová obec. Roku 1668 se tu ještě připomínají pouze tři osadníci, ale již roku 1690 Dominik Ondřej z Kounic osadil 10 lánů, 15 půllánů a připojil jeden čtvrtlán k obecnímu domu a 517 měr polí k panské ovčírně. Nové osadníky si přivedl převážnou většinou ze sousedního Německa a ti také patrně návodem panských hospodářských úředníků dali obci německé jméno "Ringelsdorf", ač i v německých úředních aktech ještě z 19. století čteme jen přepis půvoního jména "Krauschek". Ostatně noví osadníci přišli do ryze českého prostředí a ponenáhlu s ním splývali jak zvyky, tak i řečí, takže se reminiscence na někdejší německé kolonisty udržely pouze v německých názvech polních tratí. Tito noví osadníci byli především pláteníci, od Dominika Ondřeje z Kounic získali řadu práv, zvláště osvobození od rousínovského a slavkovské mýta, ale uložil jim také mnoho povinností, ovšem zprvu je úplně od nich zprostil na pět a půl roku, aby si mohli obec řádně vybudovat. Tkalci začali vyrábět na vlastní pěst mlynářská plátna, po kterých byla poptávka, a které vozili na trhy do Holešova a do Valašské Senice. Výroba se v obci udržela dlouhou dobu a stala se popudem pro vznik rousínovského tkalcovského průmyslu.
Do konce 17. století spadá zřízení nové fary v Rousínově. Roku 1696 byla zřízena farnost tak, že z dosavadního farního obvodu fary v Rousínovci byly vyňaty Rousínov a Kroužek a byl z nich vytvořen nový farní obvod. Od tohoto data patří tedy Kroužek pod duchovní správu do Rousínova.
V následujících sto letech se jen pomalu zacelovaly rány minulých dob, protože ani pak ještě neminula vždy léta bez otřesů a bez pohrom. Okolní rousínovské obce v této době valně nerostly. Roku 1790 měl Rousínovec 45 domů s 286 obyvateli, Slavíkovice 52 domů s 452 obyvateli a Kroužek 52 domů s 293 obyvateli téměř ještě vesměs německými.
Z urbanistického hlediska, při pohledu do prvních spolehlivých katastrálních map z 19. století, se v případě Kroužku jedná o novodobou kolonizační ves podél potůčku a podél cesty z Čechyně do Rousínovce. Jeho stavení jsou vesměs typizována, téměř pravidelně mají vlevo vchod, zahrádku před domem a za dvorkem hospodářská stavení většinou zděná, na něž navazují úzké parcely.
Devatenácté století, především jeho druhá polovina, je rozhodující pro růst rousínovské aglomerace. Velký význam měla výstavba železnice a zřízení stanice pro Rousínov ve Slavíkovicích a také postupný rozvoj nábytkářského průmyslu. Jednotlivé obce se stavebně i hospodářsky sbližují, zachovávají si však nejen správní samosprávu jak světskou tak i duchovní, nýbrž se samostatně vyvíjí i kulturně. Každá obec si zřizuje zejména své obecné školy, měšťanské a později odborné školy byly vybudovány v Rousínově. Kroužek se v roce 1890 se svou vlastní školou osamostatnil, předtím navštěvovaly děti z Kroužku triviální školu v Rousínově.
První polovina dvacátého století je charakterizována první a druhou světovou válkou. Pro obyvatele znamenaly válečná léta množství útrap, všeobecného nedostatku a příkoří, které museli snášet po dlouhá válečná léta. Venkovské obyvatelstvo především za první světové války bylo vystaveno neúprosným rekvizicím, projevovaly se zásobovací obtíže a nedostatek potravin. Upadala živnostenská výroba, po odchodu mužů na vojnu továrny vesměs zastavovaly práci. Vypuknutí války zabrzdilo i slibný rozvoj průmyslové výroby v Rousínově, což se negativně promítlo i na obyvatelích okolních obcí, kteří v těchto firmách pracovali. Během války se konala řada sbírek na nejrůznější účely, ale vždy ve spojitosti s válkou. Konec první světové války a vyhlášení samostatného československého státu tak pro obyvatele znamenalo velkou naději do budoucna.

Vývoj počtu obyvatelstva:
1754 - 221 osob 1921 - 410 osob
1790 - 293 osob 1942 - 446 osob
1869 - 341 osob 1948 - 370 osob
1890 - 368 osob 1976 - 356 osob
1900 - 376 osob 2002 - 275 osob

pokračování příště...